Krize ve Venezuele

Sociálně ekonomická a politická krize začala ve Venezuele za vlády prezidenta Hugo Cháveze a pokračuje během prezidentství Nicoláse Madura. Projevuje se hyperinflací, vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem různých nemocí. To vše vede k masové migraci z této země. Jedná se o nejhorší ekonomickou krizi v dějinách Venezuely.

2. června 2010 vyhlásil Chávez „obchodní válku“ kvůli rostoucímu nedostatku základních potřeb a jídla.^[1] Tato už tak významná krize se za vlády Madura ještě více prohloubila zejména v důsledku nízkých cen ropy v roce 2015.^[2] Vláda nedokázala snížit své náklady a existenci samotné krize popírala – dokonce i násilně potlačovala opozici, která na tento problém upozorňovala. Venezuelská vláda sáhla přímo k zabíjení odpůrců – OSN v roce 2017 uváděla, že bylo zabito 5 287 lidí, v první polovině roku 2019 pak 1 569.^[3]

Korupce, nedostatek potravin a léků, uzavírání podniků, nezaměstnanost, klesající produktivita, autoritářství, porušování lidských práv, špatné řízení hospodářství a vysoká závislost na vývozu ropy – to vše výrazným dílem přispívá k zhoršování krize.

Zastánci Cháveze a Madura říkají, že problémy vyplývají z „obchodní války“ proti Venezuele^[4], kritici říkají, že je to důsledek dlouholetého špatného hospodářského řízení a korupce.^[5] Někteří kritici říkají, že krize je způsobená socialistickou politikou, většinu tamních politiků lze označovat za populisty^[6] a vláda používá populistické praktiky k udržení moci.

Mezinárodní analytici a ekonomové tvrdí, že se nejedná o důsledky konfliktu, přírodních katastrof či sankcí, nýbrž o následky populistické politiky a korupčních praktik, které začaly pod Chávezovou administrativou a pokračují pod tou Madurovou.

Krize zasáhla životy běžných Venezuelanů na všech úrovních. V roce 2017 zasáhl zemi takový hlad, že 75 % obyvatel ztratilo na váze v průměru 8 kilogramů a více než polovina neměla dostatečný finanční příjem, aby mohla pokrýt základní potřeby na jídlo.^[7] Agentura Reuters oznámila, že podle zpráv Organizace spojených národů (OSN) žije více než 94 % Venezuelanů v chudobě a více než 10 % (3,4 milionů) opustilo svou zemi.^[8] Další analýza OSN uvádí, že 25 % Venezuelanů potřebuje humanitární pomoc. Z Venezuely se také stala třetí nejnásilnější země světa.^[9]